Díky své bohaté mořské fauně jde o jednu nejžádanějších a zároveň nejregulovanějších potápěčských destinací na světě. V žebříčku potápěčského časopisu Scuba Diving obsadil ostrov Sipadan první místo společně s Galapágami a ostrovem Chuuk v mikronéském souostroví Karolíny.
Malý, ale unikátní
Sipadan je jediným oceánským, konkrétně korálovým, ostrovem v Malajsii – to znamená, že není součástí kontinentálního šelfu, ale leží samostatně na volném moři, kde vznikl jako produkt činnosti polypů korálnatců na sopečném kráteru. Najdeme ho v Celebeském moři, východně od Bornea, jen 5 stupňů nad rovníkem, díky čemuž na něm celoročně panuje velmi teplé a slunné počasí s teplotou přes 30 stupňů Celsia.
Má plochu pouhých 12 hektarů, z níž je většina pokryta deštným pralesem, a dosahuje výšky až 600 metrů nad mořem. V překladu z malajštiny jeho název znamená „hraniční ostrov,“ jelikož byl v minulosti předmětem teritoriálního sporu mezi Malajsií a Indonésií. Spor byl mezinárodním soudním dvorem definitivně rozhodnut až v roce 2002.
Útočiště i pohřebiště vzácných karet
Jedním z jeho hlavních lákadel jsou vzácné druhy želv, které obývají okolní vody – kareta obrovská a kareta pravá. Jde o ohrožené druhy, což zapříčiňuje především jejich způsob rozmnožování – samice kladou vejce do písku na pláže, kde jsou snadnou kořistí pro spoustu živočichů. Odhaduje se, že dospělosti se dožije pouze každá stá kareta. Ohrožuje je i člověk, ať už znečišťováním životního prostředí, tak i tím, že je asijské národy jako Čína či Japonsko loví pro jejich chutné maso.
Karety mají ve zdejších zákoutích dokonce vlastní podmořský jeskynní systém, který obsahuje i takzvanou karetí hrobku, kde se nachází spousta jejich koster, mimo jiné i ostatky delfína. Někteří lidé tvrdí, že sem staré želvy cíleně odchází na věčný odpočinek, realističtější je však teorie, že sem karety zabloudí a zkrátka už nemohou najít cestu ven.
Ryby, rejnoci i žraloci
Dalším úžasným pohledem, který se zde potápěčům naskytuje, jsou početná hejna soltýn barakuda, dlouhých stříbřitých ryb, které synchronně plavou ve shlucích připomínajících tornáda; dále karasové šestipruzí, kteří zase formují tvar víru. Z větších druhů stojí určitě za zmínku manty, rejnoci a několik druhů žraloků – černoploutví, spanilí, lagunoví, kladivounovití i obrovští (či velrybí). Celkem lze v přilehlých vodách pozorovat více než 2000 rybích druhů.
Regulace návštěv k ochraně ekosystému
V rámci zachování unikátního ekosystému ostrova, ať už jde o bohatý podmořský život, nebo o nedotčený deštný prales se vzácnými druhy ptáků na povrchu, byly v roce 2005 všechny ubytovací zařízení přesunuty na okolní ostrovy, především Mabul, odkud turisté přes den připlouvají na loďkách.
Od roku 2008 je k potápění potřeba i speciální povolení, kterých malajská správa vydá 120 na den; držitele opravňuje k 1 dni návštěvy ostrova, včetně potápění. Povolení jsou přidělována rotačním systémem, takže dochází i k tomu, že krátkodobý návštěvníci Malajsie se na Sipadan bohužel vůbec nedostanou.
Malajsané, Číňané i Filipínci
V oblasti Sipadanu a přilehlých ostrovů se lze kromě domorodých Malajsanů setkat i s početnou čínskou a filipínskou menšinou. Migranti z Filipín byli přijímáni od 70. let na ostrov Madul, na kterým se nachází většina resortů pro návštěvníky Sipadanu.
Ačkoli jsou místní seznámeni s etiketou a tradicemi západního světa, je nutné mít na paměti jisté místní odlišnosti. Například ženy se mohou zdráhat přijmout potřesení rukou na pozdrav; na návštěvu se jako dárek nosí pečivo či čokoláda – takový dar však nikdy nesmíme podávat levou rukou. V případě dárku bychom se také měli vyhnout bílému a žlutému balicímu papíru. Za nezdvořilé se považuje i ukazování na někoho prstem a přílišné odhalování – tudíž nudistické či „nahoře bez“ pláže v tomto regionu nepřichází v úvahu.
